Jen mě nelituj
Jarek Nohavica
| 1: | JAmen mě nelituj, nDmeklepej nG7a mé dveře s chrCyzantémou v dlE7ani, hrDma na lG7itování kCončí v prvním tahu, neplivej lEmásku na podlDmahu, nestůj mi Gu bytu, jen mě nelitAmuj. TDma slova jsG7ou jen guláš dvCakrát přihřívG/Haný, Dma to mě nG7ezachrání, a tCo mi nepomůže, a tak nEmesvlíkej mě z kDmůže, celý zvGědavý, celý zvCědavý, jak vlG/Hastně vypadAmá takový mDmalý pohřeb, na který si člG7ověk sám nastřCádá. |
| R: | Jó, kdybych byl vrCabec, sezobal bych zGrní všem ptAmákům, co v Fokolí jsCou, srdce měl bych slDmabé a žaloudeček pGlný a dFuši rozčepýřenCou. |
| R: | Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní od domu k domu do všech světových stran, a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní a co píše tamten pán. |
| *: | JDmó, kdybych byl, žFil bych si, žil, a šťCastný bych byl jG/Hako pytel blech, ale jDmá jsem, co jsem, a nG7evěřím lítostCem. |
| 2: | Jen mě nelituj, opřený o zábradlí mám ještě dvacet sedm zubů, nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl, koukni se na racka, jak vzlétl směrem k úsvitu, a tak mě nelituj. Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát, slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara, a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu, stojím na prahu a koukám: velká paráda, z mých dveří vychází pohřeb, na který jsem si sám nastřádal. |
| R: | Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal a střemhlav padal dolů jako archanděl a na severní straně nejvyšší hory světa bych svoje tajné hnízdo měl. |
| R: | Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži, purkmistry a pány ze sna budil bych, a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží, a k ránu bych pak ztich'. |
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Název písně:
Interpret(i):
Vyberte minimálně jednoho interpreta (zpěváka, skupinu). Pokud dosud v seznamu není, vytvořte jej pomocí tlačítka.
Nejste přihlášení - pro publikování se prosím přihlaste.
Neuloženo trvale!!! Pouze změna prohlížeči. Pro trvalé uložení publikujte.
Datum vytvoření :2013-12-20T21:00:53.271+00:00
Výsledky hledání: |